- č.p. 21 dříve "u Vokurků" později "u Šenkýřů" -


  • r. 1623 grunt Jana Vokurky jest zaplacený
  • r. 1652 ujímá grunt Petr Vokurka syn předešlého hospodáře
  • r. 1685 ujal živnost po smrti otci svém Václav Vokurka jeho manželka Alžběta Maršová z Blanice
  • r. 1709 ujal grunt po otci svém Jiří Vokurka
  • r. 1743 ujal grunt po otci svém Jan Vokurka
  • r. 1763 dosadil vrchnostenský úřad v Chýnově na grunt Vokurků Václava Tenkla syna Daniela Tenkla ovčáckého mistra z blanického dvora
  • od r. 1795 na gruntě Josef Král kovář ze Staré Vožice, r. 1803 prodal tentýž polovici gruntu manželům Václavovi Pražákovi a Kateřině, z této polovice vzniklo č.p. 38
  • r. 1807 koupil živnost č.p. 21 František Dvořák
  • r. 1809 kupuje grunt Jan Vyhlídka jemuž je povoleno chýnovským vrchnostenským úřadem provozovat šenk - "pivo z panského chýnovského pivovaru a kořalku z chýnovského vinopalu Janovi Vyhlídkovi šenkýři nařizuje šenkovati"
  • r. 1810 kupuje živnost č.p. 21 a také živnost č.p. 38 Jan Kubal, téhož roku kupuje obě živnosti od Jana Kubala Bernard Šálek, ten prodal polovici živnosti č.p. 38 Matějovi Hladíkovi familiantovi z Blanice
  • r. 1814 prodal Bernard Šálek živnost č.p. 21 Františkovi Johanisovi, ten zase prodal následující rok živnost Janovi Landovi
  • po r. 1815 na živnosti Antonín Pavlát
  • r. 1817 kupuje živnost Matěj Kotrč ze Zvěstova zakladatel rodu Kotrčů ve Staré Vožici, manželka jeho Kateřina Jindrová ze Zvěstova
  • r. 1826 ujímá živnost František Poduška syn Vojtěcha Podušky sedláka z Velkého Hlasiva č.p. 25, vzal si za manželku vdovu po šenkýři Matěji Kotrčovi Kateřinu rozenou Jindrovou ze Zvěstova
  • r. 1838 ujímá živnost Josef Kotrč syn Matěje Kotrče a Kateřiny rozené Jindrové
  • r. 1884 ujímá živnost František Kotrč syn předešlého šenkýře. Tento František Kotrč byl na vojně přidělen k vojenské kapele a s ní k námořníkům v Pule, kde hrál na trubku. Kapelu si oblíbil korunní princ Rudolf, s ním se František v r. 1881 dostal do Palestiny, Řecka, Alexandrie, Bejrutu a Jeruzaléma. Kapela se vrátila na zámek Miramare a poté odplula s lodí Laudon do Alexandrie, kde hráli hudebníci půl roku, následně ještě hrál František s kapelou ve Smyrně, Soluni, Dubrovníku, Athénách a v Kotoru. Pak ho čekal návrat do rodné Staré Vožice, kde šenkoval, než předal živnost svému synovi. Takhle na svého dědu vzpomínala paní Anežka Kazdová ze Staré Vožice.
  • r. 1921 stále tentýž František Kotrč, později ujal živnost jeho syn Bohuslav Kotrč, tento hostinec byl uzavřen v r. 1950